Antiparazitika

Hned na začátek bych u tohoto článku obzlášť chtěla zdůraznit, že se jedná pouze o můj vlastní názor. Nejsem veterinář proto si netroufám trdit, že mám pravdu. Ale snažila jsem si o parazitech u psů a možnostech, jak s nimi bojovat, zjistit co nejvíce informací, abych si mohla vytvořit svůj názor a ten vám teď předávám. Berte to tedy především jako další myšlenku, zjistěte si co nejvíce informací a najděte si tu vaši nejlepší cestu sami :-)

Endoparazité - vnitřní parazité

Jak už označení napovídá, jedná se o parazity, které najdeme uvnitř psa, a to nejen ve střevech, ale v různých částech a orgánech. Mezi nejčastější parazity u psů patří škrkavky a tasemnice.

Škrkavky (především škrkavka psí)

Jedná se o celosvětově velmi rozšířeného parazita psů a šelem psovitých. Z toho logicky vyplývá, že není problém, aby se jimi pes nějak nakazil, protože jiných psů má každý z nás kolem sebe až dost. Takže jak se může škrkavka přenést na vašeho pesana? Vše so odvíjí z jejího životního cyklu. Dospělá škrkavka žije v tenkém střevě svého hostitele, zde dochází k jejímu pohlanímu rozmnožování. Oplozená vajíčka se společně z trusem dostávají do vnějšího prostředí, kde dochází k jejich dalšímu vývoji. Délka vývoje záleží na okolích podmínkách, ale až vajíčko dozraje do stádia larvy 3. generace, stává se infekčním. To znamená, že pes se nakazí pozřením těchto larev. Neznamená to, že musí nutně sežrat infikovaný trus, stačí, aby olíznul trávu, kde trus byl...Pozřené larvy pronikají přes stěnu tenkého střeva do krve, kolují organismem, usazují se v plicích, odtud putují do průdušnici a odtud jsou vykašlány a opět polknuty. Vrací se do tenkého střeva a zde dospívají. Od polknutí vajíček k dospívání v tenkém střevě zpravidla uběhne doba 10 dní. Takto by se dal zkráceně popsat cysklus tracheální migrace. Další typ migrace se označuje jako somatický. Z plic se larvy dostávají do velkého krevního oběhu a jsou roznášeny do různých orgánů (mozek, játra, ledviny, svalovina, podkoží), zde se zapouzdří a mohou dlouhou dobu zůstat životaschopné.

Tasemnice (především tasemnice psí)

Jde o druhého velmi rošířeného parazita mezi psy. Tasemnice patří mezi ploché červy a žije v tenkém střevě psů a koček. Její tělo je tvořeno hlavičkou a články, přičemž zadní články obsahují zralá vajíčka a oddělují se společně s výkaly nebo i samovolně a odchází z těla hostitele ven. K dokončení svého vývoje potřebuje tasemnice jednoho nebo dva mezihostitele - blecha, různí savci, člověk...Psi se nejčastěji nakazí pozřením blechy, která nositelem larválního stádia tasemnice psí. Psi se ale mohou nakazit i jinými druhy tasemnice, a to tehdy mají-li přístup k infikovaným domácím a divokým myším, potkanům, syrovému maso. Jedná se o druhy: Taenia pisiformis, Taenia taeniaeformis, Taenia hydatigena. Dalšími významnými tasemnicemi parazitujícími ve střevech psů, koček, lišek a vlků jsou tasemnice liščí (Echinococcus multilocularis) a měchožil zhoubný (Echinococus granulosus).

To by byla trocha teorie na začátek, abychom věděli, s kým máme tu čest. Ale co s nimi?

Začnu od štěňátek, z toho, co jsem už napsala, by se mohlo zdát, že problém endoparazitů se štěňátek netýká. Vždyť nikdy nebyla venku, takže nemohla olíznout infikovanou trávu, u dobrého chovatele blešku ani nezahlédnete...Opak je ale pravdou, drtivá většina štěňat se rodí se škrkavkami. Jak už bylo zmíněno, škrkavky jsou schopny přežít ve stádiu larvy po dlouhou dobu ve svalech, orgánech nebo podkoží, během gravidity feny se larvy probouzí a přes stěnu dělohy a placentu cestují přímo do štěňat. Další přenášení škrkavek potom probíhá při sání mléka. Škrkavky ve velkém množství u štěňat mohou způsobit až jejich usmrcení, proto je nezbytné, aby fena ještě před nakrytím byla odčervena a přenos škrkavek se eliminoval. Dále je potom nutné přistoupit k pravidelnému odčervování štěňat, alespoň do 5. měsíce. K odčervení štěňat je vhodnější pasta, protože při jejím použití škrkavky pouze ochrnou a odchází z těla společně s trusem. Při použití tabletek dochází k úchynu parazitů ještě ve střevě, nastává jejich trávení a tím ulovňování toxických látek, které mohou malé štěně až zabít.

Jiná situace je u dospělých psů. Vycházejme z životního cyklu parazitů. Parazity usazené v tkáních najdete prakticky u každého psa, tabletky na odčervení nepomůžou. Škrkavky, které najdeme ve střevech, mají svůj určitý životní cyklus. Tabletky na odčervení většinou působí pouze na dospělé formy parazitů. Většina majitelů odčervuje psa jednou za půl roku, někteří 4x ročně a moc nad tím nepřemýšlí, protože "se to tak dělá". Je to ale nutné? Zkusím vám dát příklad. Psovi podáte tabletku ráno v 8 hodin, o půl 9 jdete na procházku, během ní váš pes olízne infikovaný trus, trávu...tabletka nejvíce účinkuje asi 3 hodiny po podání. Při odpolední procházce z těla pesana odejdou mrtvé škrkavky (už jsou zabity, takže se z nich v těle psa stačily uvolnit jedovaté látky) a vy jste spokojeni, že je váš pes na půl roku odčervený. Ale co ta vajíčka škrkavek, které do sebe dostal při ranní procházce? Ano, ty zůstanou v jeho těle a projdou celým svým životním cyklem.

Tasemnice se přenáší na psa přes své mezihostitele, nejčastěji se tasemnicí nakazí pes, který je zablešený nebo je krmen tepelně špatně upraveným nebo syrovým masem. Články tasemnice jsou v trusu, narozdíl od vajíček škrkavek, vidět pouhým okem. V případě, že je v trusu nalezneme, je na místě odčervení. Preventivně odčervit doporučuji i v případě, že u psa najdeme blechy a to opakovaně. Vhodné je nechat i vyšetřit trus.

Takže můj názor je takový, že preventivní odčervování nemá smysl (u dospělých psů). Možná že bych nad tím nikdy tolik nepřemýšlela, ale Vinci odčervovací tabletky nesnáší, do hodiny je vyzvrací. Proto jsem se o tento problém začala více zajímat. Vincimu necháváme 2x až 3x do roka vyšetřit trus. Probíhá to tak, že 3 dny sbíráme vzorky trusu a ty potom odneseme na veterinu, odkud je pošlou do laboratoře. Vždycky byly negativní a podle pana veterináře Martina Gryma, jehož článek mě velmi zaujal, má testy negativní 99 % procent psů. Pan veterinář Grym doporučuje vyšetřovat trus 1x měsíčně, ale to nevidím jako úplně nutné. Pokud bych jednou musela Vinciho odčervit, vybrala bych přípravek od cdVet Odčervovací byliny, jedná se o přírodní produkt, který způsobí ochrnutí červů, takže nedochází k jejich úhynu uvnitř psa a tím pádem se neuvolňují do jeho organismu toxické látky. Přípravek obsahuje zeleninové extrakty, které způsobí zvýšenou činnost střev a tím je dosaženo toho, že červy z těla odejdou dříve, než pomine ochrnutí. Navíc se podává dvakrát v rozmezí 10-14 dnů, takže organismus efektivněji červů zbavuje. Jeho nevýhodou ovšem může být to, že stolice zřídne a je častější, takže je vhodné následující 3-4 hodiny po podání strávit na procházce. Osobní zkušenost s tímto přípravkem nemám, ale pokud by to někdy bylo potřeba, zvolím ho raději než běžné tablety, a to i u jiného psa než Vinciho, u kterého prakticky ani jinou možnost nemám.

Celkově bych tedy problém odčervování shrnula asi takto: štěňata určitě odčervovat a použít k tomu pastu, od zhruba 5. měsíce je lepší nechat dělat vyšetření trusu a pokud by bylo potřeba odčervení, volila bych přípravek, který červy uvnitř psa pouze znehybní a pomůže jejich rychlejšímu vyloučení z těla, například od firmy cdVet. Jsem vlastně ráda, že Vinci má problém s klasickými odčervovacími tabletami, protože jinak bych nad tím nikdy tolik nepřemýšlela a nezajímala se o to proč a jak vlastně odčervovat a jen bych slepě jednou za půl roku do něj rvala tabletku jako většina majitelů pejsků.

A protože na tohle bych těžko sama přišla, zde jsou odkazy na články, ze kterých jsem převážně vycházela:

Škrkavka psí

Tasemnice

www.veterinarnipece.cz

Jak je to vlastně s odčervování psů?

 Ektoparazité - vnější parazité 

Vnější parazité znepříjemňují život nám i našim psům, jedná se především o blechy, klíšťata, všenky, ale můžeme k nim připadt třeba i komáry, roztoče, mušky. Nebezpečí těchto parazitů číhá doslova na každém rohu...Stačí vyjít se psem do parku a už si můžeme přinést hned 2-3 klíšťata. Možností ochrany proti vnějším parazitům je dnes velké množství, nejdřív ale krátce něco o samotných parazitech.

Blechy jsou velmi nežádoucí hned z několika důvodů. Nejenže "blecha v kožichu" pořádně svědí, lechtá...prostě je velmi nepříjemná a každé její kousnutí bolí, navíc citlivější pejsci mohou být alergičtí na jejich sliny a může se u nich vyvinout silná alergická reakce Dále potom, jak už bylo zmíněno, blechy jsou mezihostiteli tasemnice. Taková malá potvůrka a kolik může způsobit problémů...

"Klíšťat bude letos zase více."....podle mě, tohle v televizi říkají každý rok...Myslím, že bohužel mají pravdu, nějakého psa máme doma už skoro 14 let a klíšťata vytahujeme čím dál častěji, i když oproti jiným máme docela štěstí a za celou u dobu jsem vytáhla asi tolik klíšťat, co nekteří za měsíc. Psi jsou napadením klíštětem ohroženi více než lidé, je to způsobeno tím, že na procházkách se více pohybují pod keři a různém méně přístupném terénu, jejich srst dává klíštěti větší šanci na přichycení a zároveň poskytuje dobrý úkryt. Neznamená to, že my bychom se před klíšťaty chránit neměli, ale určitě na své psí mazlíčky nesmíme také zapomenout. Kousnutí klíštěte je nejen nepříjemné, ale působení jeho slin může vyvolat podráždní, v místě kousnutí se můžou tvořit uzlíky a navíc klíště přenáší infekční nemoci, například lymskou boreliózu nebo klíšťovou encefalitidu.

Většina antiparazitik chrání nejen před klíšťaty a blechami, ale odpuzují i komárky a mušky, což je určitě jejich výhoda. Antiparazitika existují v různých formách. Obojky bych pro chrtíka hned zavrhla. Jeho jemný krček na ně není stavěný, jemná a citlivá kůžička by byla zbytečně přetěžována a mohlo by docházet k alergiím apod. Navíc chrtíčky chováme v bytech a takto intenzivní kontakt člověka s obojkem není žádoucí. Další možností jsou spreje. S nimi osobní zkušenost nemám a přiznám se, že z jejich použití bych měla strach z alergické reakce, zhoršení srsti...přeci jenom dochází k aplikaci po celém povrchu...V nabídce najdeme i šampony, ten bych zvolila pouze v "akutním případě" proti blechám, pokud už by byly v srsti, i když existují přípravky i s preventivním účinkem. Relativní novinkou na trhu jsou potom tablety, ale mě osobně se vážně nezamlouvá představa, že by psovi po několik týdnu měl v krvi kolovat přípravek, který je schopen zabít, byť jen drobné parazity.

Zkušenost mám ale ze všech běžných možností pouze s pipetkou, chcete-li se spot-on. Tekutina z pipetky se aplikuje mezi lopatky (u větších psů po celém hřbetu) a po určitou dobu chrání psa před vnějšími parazity. U Vincho jsem zvolila Advantix a dávali jsme ho po 3 sezóny. Alergická reakce se nevyskytla žádná, srst nemastil, nezapáchal a před parazity chránil velmi dobře (asi tak na 95 %). Nicméně i přes jeho kvalitu a dobé účinky mi pořád vadila představa, že na něj dávám něco, co je tolik chemické a tak účinné, že zabíjí larvy blech i v okolí ošetřených psů a pro kočky je tento spot-on dokonce toxický...Proto jsem se letos rozhodla vyzkoušet Levandulový odpuzovač klíšťat od cdVet. Je to přírodní směs éterických olejů, které odpuzují klíšťata, blechy, vši a rozotče a částečně chrání i před bodavým a štípavým hmyzem. Aplikuje se na ušní mušli, odkud se vstřebává do lymfatického systému. Na začátku se musí dávat každý den, a to po dobu 30 dní, potom pouze 1x až 2x týdně. Jak moc bude olejíček účinný uvidíme, protože s jeho aplkací jsme teprve začali. Každopádně krásně voní a Vincimu je jeho aplikace docela příjemná. Navíc přes sezónu klíšťat podáváme pivovarské kvasnice, které by také měly přispět k odpuzování klíšťat. Ale to už bych zařadila spíš k "babským radám", protože žádné opravdu ověřené informace jsem nikdy nikde nenašla. Určitě ale v rozumné míře nemůžou uškodit a protože kupujeme ty s pupálkovým olejem, jsou velmi prospěšné na srst (kupujeme normálně v lékárně a bereme je také :-D)

Pokud se přeci jen nějaké klíště přichytí, na jeho odstranění použivám háček, který bez problému seženete například v chovatelských potřebách. Klíště jím jde bez problému vytáhnout a je to bezpečnější než obyčejnou pinzetou. Místo po vytaženém klíštěti je potřeba vydezinfikovat, my většinou máme v domácí lékárničce Jodisol nebo Betadine.

A jak proti parazitům bojujete vy?

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.