Klubovka podzim 2016

Výstava Klubu chovatelů italských chrtíků se tento rok konala 12.listopadu již tradičně v hotelu Svornost. I když možná by klub měl přemýšlet o změně prostor, protože hotel "praskal ve švech". Přihlášených bylo 62 chrtíků! Chrtíků není nikdy dost, takže jsem se moc těšila.

Směr Praha jsem vyrážela už v pátek s Lenkou, jejími kluky Nicem a Timim a dětmi...Čím jsme se víc blížili k Praze, tím byla cesta horší, ale zvládli jsme to. Ubytovali jsme se u Lenky na chatě a vyrazili na večeři. Ve vesnici kousek od chaty jsme měli už od minule (když jsme jeli na jaře pro Nica) vyzkoušenou super restauraci s perfektním číšníkem, takový profesionál se hned tak nevidí. Restaurace opět nezklamala a my se po skvělé večeři vraceli přecpaní a unavení na chatu. Psí kluci už byli nejspíš také unavení, protože Timi a Vinci spolu najednou nevycházeli moc dobře...Tak jsme kluky oddělili a šli spát. Vinci teda v ložničce se mnou odpadl hned, ale Timo a Nico občas pochodovali po obýváku...Byla každopádně velká výhoda spát u Prahy, protože od nás bychom museli vyjíždět snad ještě v noci. Takhle jsme vstávali asi o půl 7 a asi za hodinu už odjížděli do Prahy. V hotelu hned proběhlo velké vítání se všemi známými...Peťou s Arčím, Zuzkou a jejíma holkama, paní Maruškou, chovatelkou Vinciho, Šarkou, paničkou našeho tatínka Kewina...mohla bych tady jmenovat ještě dlouho...Než jsme se se všemi přivítali, pozdravili, vybalili věci, převlékli se do "výstavních" šatů...tak už začalo posuzování (ano, začátek jsem ani nestihla :-D).

K posuzování bych asi tak řekla, že pan rozhodčí (Mriroslav Václavík) byl přísný, ale za mě nemůžu říct, že bych s ním nesouhlasila. Známka VD nebyla žádnou výjimkou i u jinak výstavně úspěšných psů. Nešetřil ani mladší chrtíky, nezadával automaticky "velmi nadějnou", klidně dal jen "nadějný". Osobně jsem na stylu jeho posuzování neviděla nic špatného. Výběr rozhodčího ani samotný rozhodčí se nikdy nezavděčí všem. Když dává moc dobré známky, objeví se lidé, kteří to kritizují...stejně tak, když dává moc špatných...Řekla bych k tomu asi tolik...výstava je soutěž a je to subjektivní záležitost...vždycky záleží na rozhodčím, každý posuzuje jinak. Každý preferuje jiný typ chrtíka, někdo dá víc na předvedí, někomu na tom tolik nezáleží...I když nevystavuji, tak na výstavy jezdím dost dlouho, abych věděla, jak to chodí. Špatnou známku za svoji výstavní kariéru dostane snad každý chrtík...a podle mě to nic neznamená, klidně příště může získat ocenění nejvyšší. Takže nevidím ani problém v tom, když nejlepší známky nedostala štěňátka nebo dorost...jednou by to stejně přišlo, tak to mají za sebou. Není jediný důvod nechat se odradit, je to soutěž a všichni vyhrát nemůžou. Pokud někdo chce pejska vystavovat, tak musí počítat s tím, že ne vždycky se zadaří. Správný rozhodčí se podle mě špatných známek nesmí bát a páníček musí jít do kruhu s tím, že ji může dostat, i když ji samozřejmě nikdo nechce...Výstavy je třeba brát s nadhledem ;-) Za mě u pana rozhodčího dostali dobré známky takový chrtíci, kteří se mi také líbí.

Ale teď už k našemu předvedení v kruhu. Klub vymyslel na svoje výstavy speciální třídu pro nestandardní jedince - Special PET. Poprvé se tato soutěž konala tuším před dvěma lety. Tento nápad se mi strašně líbil. Ale pořád jsem váhala, jestli se s Vincim přihlásit...přeci jen znám jeho "slabé stránky". Loni jsme měli na klubovce vystoupení, tak jsem ho nechtěla "trápit" ještě v kruhu...letos v létě jsem se na to nějak necítila já...Ale protože mi Vinci dělá radost a chová se čím dál lépe, tak jsem se rozhodla, že to zkusíme. Chůzi a postoj jsme doma zkoušeli trénovat, ale nedá se říct, že by nám to šlo :-D Chůze až takový problém nebyl (doma, v kruhu nastala jiná situace :-D), ale postoj je oříšek. Vinci je pes na trénink, ne do kruhu...vždyť ho k tomu už tak dlouho vedu. Vydržet stát, nedívat se na mě a nic nedělat, to je fakt moc :-D Navíc má silně naučenou "nulovou pozici", ze které vychází každý výcvik, a je to právě předsednutí přede mě. Musím říct, že ji má naučenou perfektně :-) V kruhu naprosto odmítal stát, vždycky se otočil, nastražil uši a koukal na mě s výrazem "mami, budem cvičit?" Pokud jsem se ho snažila nastavit, tak jenom nadskočil a otočil se zpátky...a udělal to dobře, celou dobu ho učím, že má přemýšlet a že s ním nemanipuluji, tak co bych teď chtěla že...Při chůzi, která mu doma šla, skákal jako na pérkách :-D Ale vypadal šťastně, žádný utrápený pes...Takže bych to shrunula asi tak, že máme co trénovat! :-D

Skočili jsme tedy na 6. místě (z šesti :-D), podle výsledků na webu teda na 5.-6. místě, ale kokardu máme pro 6.místo. A vůbec mi to nevadí, jsem na něj pyšná. Měla jsem poprvé možnost vyzkoušet si kruh, můj Vinci to v něm zvládnul (nemyslím předvedení :-D ale to, že kolem něj byla spousta psů). Máme naši první kokardu! A Vinci měl radost z konzervy, tu totiž normálně nedostává....takže měl Vánoce.

Do kruhu jsem ale šla ten den ještě jednou, a to spolu se Zuzkou a Péťou do chovatelské skupiny. Vedla jsem Zuzčin odchov, mladou fenečku Batyldu. Zuzka šla se svojí Bernadettkou a Péťa s Arčim. Musím říct, že Zuzka měla rozhodně nejmladší chovatelskou skupinu, a tak jsme šli řekněme trošku vesele :-) Skončili jsme na krásném 3. místě (opět posledním). Doufám, že se jako Bandito tým do kruhu ještě někdy dostaneme ;-)

Abych to shrnula, nemůžu říct nic jiného, než že to byl super den. Za tu únavu, cestování...to stálo. Vždyť klubovka je takový malý svátek!   Moc ráda jsem všechny zase viděla, poznala další chrtíkaře. Krásné bylo také setkání tatínka se synem (tedy Vincenta s Kewinem), náš tatínek je pořád krásný pes, tak doufám, že Vinci bude po něm ;-). Ještě bych chtěla poděkovat Lence za odvoz, Zuzce za fotky a vůbec celému výboru klubu za parádní výstavu!

Tak zase v červnu!

Výsledky výstavy najdete zde.