Když chcete psa...a chcete ho určitě?
První článek o pořízení chrtíka vezmu trošku obecněji. Když se rozhodnete pro pořízení chrtíka, tak je to do určité míry stejné, jako když si pořídíte kteréhokoli jiného psa, ale zároveň objevíte extrémní rozdíly. Ale vezmeme to postupně.
Na začátek mi to nedá a musí zopakovat klasické a stále dokola opakované fráze. Bohužel se jimi naprostá většina lidí neřídí a dělají tak psy nešťastnými. Především...mít psa není povinnost! I když jsme národ pejskařů, opravdu není nutné za každou cenu mít pejska doma. Vlastnit psa musí být především radost a tak trochu styl života. A hlavně pes musí být členem rodiny, takže když si jej pořizujete, neuvažujte o něm jako o zvířeti, ale o novém přírůstku do rodiny. Zkrátka do rodiny patří máma, táta, děti a pes. Pokud takhle uvažujete, tak si pejska pořiďte, jinak ne. Psa nelze stavět na stejnou úroveň jako děti, rodiče...ale zároveň pes musí být nedílnou součástí rodiny, její neodělitelný článek, který jí dodává úplnost. Možná si říkáte, že s ostatními zvířaty takový vztah nemáme, tak proč takové výsadní místo v rodině pro psa? Je to jejich výjmečností, povahou, vlastnostmi, schopnostmi...Vždycky říkám, že pes je tak trochu "vynálezem" člověka. Zvlášť třeba takový chrtík...no řekněte sami..Vidíte v něm vlka? Máte pocit, že by dokázal v přírodě sám přežít? Podle mě ani omylem! Samozřejmě takových plemen je víc, ale my se tady věnujeme hlavně chrtíkovi...Především člověk může za to, jaká dneska jsou plemena, je to naše lidská činnost a práce, která je utvářela. Nemyslím si, že by to bylo špatně, jen o to větší za ně máme zodpovědnost. Zcela neopakovatelné jsou také schopnosti psa, které může člověk využít. Máme tu policejní psy, vodící, asistenční, pastevecké...znáte nějaký jiný živočišný druh, který by dokázal být lidem prospěšný v tolika různorodých oblastech? Nemyslím si, že by se nějaký našel...
Kromě schopností pejsků jsou tady u historické důvody, které přeurčují jejich postavení v lidské společnosti. Domestikace psů začala před mnoha tisíci lety. A hned na začátku byla štěňata vlka-psa především pro zábavu dětí našich předků. Takže štěňata byla součástí rodiny, už tehdy žila se svojí lidskou smečkou, ne odděleně někde v kotci...Bez těsného soužítí by těžko došlo k tak dokonalé domestikaci. Ale nemusíme chodit ani tak daleko. I ve starověku, středověku měli psi vždycky výsadní postavení. Dávali se jako vzácné dary, zahřívali své pány na chladných hradech, dělali jim společnost....Tak prosím, nezapomínejme na to v dnešní pohodnosti a materiálnosti. Pes patří do kruhu rodiny. Nemyslím si, že by někdo měl nápad mít chrtíka někde venku v kotci. Ale na druhou stranu ani například oddělovat chrtíka od rodiny, třeba do nějaké části domu, zakazovat mu vstup do určitých místností atd. není pro něj nic dobrého. Chrtíček je "suchý zip", chce se na svou rodinu co nejvíce lepit, dotýkat se svých lidí aspoň špičkou prstu...Možná se divíte, proč tohle tady zdůrazňuji, ale vím o případech, kdy pro chrtíka (chrtíky) mají majitelé vyhraněný pouze určitou část domu a psi žijí prakticky sami...Tohle u mě ani chov neomlouvá. Samozřejmě chápu, že pokud se někdo věnuje chovu a má psy i feny, tak je nějaké oddělní po určitý čas nutné. Ale i takové oddělování musí být co nejšetrnější pro chrtíky, ne co nejpohodnější pro chovatele...Pokud uvažujete o pořízení chrtíka "na doma" a nemáte chovatelské ambice, může vás napadnout třeba, že mu zakážete přístup do obýváku, protože tam máte bílou sedačku. V takovém případě si ho nepořizujte. Buď risknete poničení sedačky nebo nebudete mít chrtíka. Abych ale zbytečně nestrašila, jestli dáte pozor a chrtík v obýváku bude jenom pokud tam budete vy, tak se s nějvětší pravděpodobností nic nestane. Ale na druhou stranu je potřeba počítat i s možností, že o nějaké své oblíbené, drahé, vzácné...věci můžete přijít. Pejsek je živý tvor a nápady se mu v hlavičce honí různé.
Mluvila jsem také o životním stylu. Ano, to je velmi důležitý faktor při rozhodování o pořízení psího člena rodiny. Pokud rádi trávíte čas venku, na procházkách, jste aktivní, rádi zkoušíte nové věci...pak by se k vám pejsek mohl hodit. Záleží také na vašich názorech na život, životních postojích, povaze. Musíte být ochotni se obětovat, mít zodpovědnost, výdrž, vytrvalost, ochotu učit se novému, poslouchat ostatní a umět vybrat z toho to, co je pro vás důležité. Když si pořídíte pejska, tak se vám ať chcete nebo ne, změní životní rytmus, denní režim. Musíte být ochotni tyhle změny přijmout a nebrat je jen jako sebeobětování, ale jako něco, co sami chcete, cítíte, že to tak má být. Znamená to třeba, že ráno budete stávat o hodinu dřív, abyste pejska stihli vyvenčit a unavit, aby vydržel sám, než přijdete z práce. Také si asi neodpočinete, když se vrátíte z práce. Pejsek byl několik hodin sám a vy mu to po svém návratu musíte vynahradit. Takže neexistije přijít a sednout si s kávou do obýváku...čeká vás procházka, hraní, cvičení, krmení. Toto všechno s pejskem musíte zvládnout i pokud máte děti. Musíte tedy dobře zvážit, jestli jste schopni všechno zorganizovat tak, aby pes ani děti nebyly o nic ochuzeni. Tohle je zvláště důležité uvědomit si, pokud jste mladí a pořizujete si pejska buď ještě sami nebo s partnerem a zatím děti nemáte. Myslete na to, co bude za 5 let...Myslete také na to, co děláte ve svém volném čase. Pejsek je nucen být sám když pracujete, proto by měl být maximum vašeho volného času s vámi. Přemýšlejte nad tím, co rádi děláte po večerech a jestli tyto vaše aktivity jsou dohromady s pejskem. Samozřejmě možné budoucí problémy, zklamání můžete omezit nebo jim úplně zabránit výběrem vhodného plemene pro vás. Co se týká chrtíka, tak si pořizujete pejska, který s vámi che trávit maximum času. Jak zjistíte, tak i to, že jdete do práce je v jeho očích prakticky týrání. Proto počítejte s tím, že večery trávíte s chtíkem. Neznamená to, že musíte sedět doma. Ale když si jdete sednout s kamarády, tak chrtík jde s vámi, pokud ho nemá kdo hlídat. Těžko budete 3x týdně chodit do kina, divadla, na koncert...a chrtík bude zase doma sám...to by nebyl šťastný. Výhodou chrtíka je, že ho ale na spoustu můžete vzít s sebou a nikomu to nevadí. Druhou možností je, že máte to štěstí a můžete si pejska vzít do práce, pak máte nárok na víc volného času pro sebe, kdy chrtíka necháte doma. Chrtík je závislák a aby byl šťastný, tak potřebuje být se svými lidmi.
Jak už jsem výše psala, mít psa musí být radost. Radost s odpovědností. Už když se o jeho pořízení rozhodujete, tak zvažujte všechna pro a proti a rozhodujte se zodpovědně. Zodpovědně musíte vybírat i odkud si pejska vezmete. Všechno, co pejsek za svůj život udělá, je na vaší zodpovědnost. Tohle slovo vás prostě už bude provázet pořád. Důležíté ale je, aby ta zodpovědnost vedla k radosti. Jsem si plně vědoma zodpovědnosti, kterou má za svého psa i vůči němu (možná při pořízení prvního psa jsme tolik zodpovědnosti neměli, ale o tom zas jindy :-D). Ale všechny povinnosti spojené s ním beru s radostí, dělám je ráda. Pes ke mě nedomyslitelně patří. Zodpovědnost si uvědomuji, ale radost, kterou mi pes přináší u mě převažuje. A tak je to, si myslím, správně. Ale například moje mamka, která našeho Vincenta také miluje, to cítí jinak. Několikrát se mi přiznala, že sama by si pejska nikdy nepořídila (pes je u nás především kvůli mě). Zodpovědnost u ní převažuje nad radostí. Tento pocit se občas proměňuje až ve strach...je to určitě dáno především její povahou, ale také našimi špatnými zkušenostmi, které nás potkaly. Přemýšlejte tedy, co zodpovědnost znamená pro vás, jak moc ji v sobě máte, jestli ji umíte brát s určitou lehkostí a nadhledem. Zodpovědnost je pro soužití se psem velmi důležitým pojmem a ráda bych se jí věnovala víc...Ale protože už tak je tento článek až příliš dlouhý, tak zase třeba příště ;-)